Kniha Sny samotářského chodce u nás vyšla naposled v roce 1962
pod názvem Dumy samotářského chodce.
Jde o poslední, nedokončené Rousseauovo dílo, obsahující deset
krátkých zamyšlení nad lidskou samotou a nad přírodou, která autorovi
poskytla klidné útočiště na sklonku jeho života.

Kniha je psána vzletným a bohatým jazykem, což bylo třeba zohlednit
v překladu používáním dnes již archaických výrazů. Tento způsob
překládání byl nutný vzhledem k tomu, že Rousseauův styl, který zde
užívá, bývá označován za básně v próze, a tak zachování rytmiky textu
dostalo přednost před moderní gramatickou formou.

Sny samotářského chodce nejsou pouze obyčejnou publikací. Díky
několika výrazným grafickým prvkům, jako je naříklad čtyřstránková
rozkládací ilustrace od malířky Heleny Kafkové, je kniha zároveň
zajímavým artefaktem na pomezí bibliofilie.




* velká rozkládací ilustrace uvnitř knihy představuje
    Rousseaua na loďce uprostřed Bienneského jezera